Semily ve stručném přehledu

Nové utrpení přinesla obyvatelstvu  první světová válka. Téměř 130 semilských občanů nebo mužů v Semilech bydlících padlo, třicet pět semilských občanů bojovalo v zahraničních legiích za samostatný stát. Válka skončila rozpadem rakousko-uherské říše a vyhlášením republiky. Trvalo ještě delší čas, než se válkou rozvrácené hospodářství vzpamatovalo. Období hospodářského rozkvětu ve třicátých letech vystřídala hospodářská krize, která postihla především spotřební průmysl, a tak Semily, s příliš jednostranným zaměřením na textilní výrobu, mělo velký počet nezaměstnaných, kteří pobírali podporu a pro něž byly pořádány různé pomocné akce. Ke zmírnění nezaměstnanosti přispělo budování hraničního pevnostního pásma v Krkonoších, jež se mělo stát obranou proti německé agresi. Součástí vojenských opatření byla stavba nového mostu v Semilech, jehož nosnost měla zajistit možnost přísunu těžké vojenské techniky ke státní hranici.

Když muselo Československo na podzim roku 1938 odstoupit Německu pohraničí s většinou německy mluvícího obyvatelstva, přistěhovalo se do Semil mnoho uprchlíků z obsazených území. Ačkoli pro ně byly v Semilech vystavěny dva tříposchoďové domy, nestačilo to a každá volná místnost ve městě byla obsazena. Okupací českých zemí německým vojskem 15. března 1939 začalo jedno z nejtěžších období v našich dějinách. Na semilském zámku se usadil německý hejtman, postrachem se stalo gestapo, které zatklo a uvěznilo mnoho lidí, z nichž řada byla popravena nebo zahynula v koncentračních táborech a věznicích. Obyvatelé Semilska se s porobou nesmířili, tajně budovali a ozbrojovali početnou armádu, která by v příhodném čase proti vetřelcům zasáhla. Většina továren byla zabrána pro sklady německé armády a německý zbrojní průmysl, v němž nuceně pracovalo na čtyři tisíce dělníků z celých Čech. Pro jejich ubytování byly ve městě i okolí zabírány hostinské sály i menší závody nebo školy, U čtrnácti pomocníků byl postaven velký barákový tábor s kapacitou dvanácti set nocležníků. Zle na okupaci doplatili semilští židé, kteří se, až na jednoho, z koncentračních táborů nevrátili. 10. května 1945 do Semil od Vysokého nad Jizerou dorazila Rudá armáda v čele s Olegem Pěnkovským (později v tehdejším SSSR popraven jako špion), avšak již 3. května se Semily připojily k protiněmeckému povstání, jež zachvátilo celé Podkrkonoší a blokovalo značné nacistické síly.

Pozn. Texty byly převzaty z publikace "Semily ve stručném přehledu", sestavené Václavem Votočkem pro studijní účely.