Semily ve stručném přehledu
Semilská kotlina bývala často zaplavována rozvodněnou Jizerou, jejíž vody v době tání a vydatnějších dešťů nestačily odtékat úzkou skalní soutěskou pod městem. Proto bylo městečko původně položeno mnohem výše než v době pozdější – kolem dnešního Komenského náměstí. Blíže k řece stály jen vrchnostenské budovy a pivovar. Dnešní Riegrovo náměstí až na několik stodol nebylo zastavěno, právě tak ani v Podmoklicích nebyla při Jizeře žádná jiná zástavba.
V roce 1620 byly Semily vypáleny vojskem a roku 1691 vyhořely znovu. Požár zničil oba kostely, faru, školu, panské budovy, dvůr, radnici a většinu domů. Vrchnost však pomohla s obnovou a v roce 1713 mělo městečko již 68 domů, více než před požárem. Místo panských budov poblíž dnešního muzea byl o něco dále k Bítouchovu postaven zámek, aby nebyl bezprostředně ohrožován požáry. Domky byly většinou dřevěné, nepravidelně řazené, se zahrádkami, cesty mezi nimi úzké, křivolaké a za dešťů blátivé.
V letech 1856 až 1858 byla postavena železniční trať Pardubice – Liberec, se stanicí Semily, což způsobilo, že se o Semilsko začali zajímat podnikatelé. Průmyslový rozvoj od poloviny minulého století pak přispěl k tomu, že se Semily i Podmoklice začaly výrazněji rozrůstat. Na místě někdejší vrchnostenské papírny vyrostla velká textilní tiskárna (pozdější Technometra), v Řekách byla pro roce 1861 vybudována rozlehlá textilní továrna s dělnickou obytnou čtvrtí. Později byly v Semilech a Podmoklicích postaveny další průmyslové závody, většinou textilní, ale i dřevozpracující. V roce 1900 bylo v Semilech již 370, v Podmoklicích 180, v Bítouchově a Spálově 164 domů.
V prvním desetiletí 20. století se začalo více dbát na vzhled města. Mnohé dřevěné, nevzhledné nebo dopravě překážející domky byly odstraněny a vznikla řada architektonicky zajímavých staveb, zejména novorománský kostel sv. Petra a Pavla a secesní Dělnický dům (později sokolovna), hotel Okresní dům, rohový dům v Husově ulici nad pivovarem, vila u nádraží, tovární vila v Nádražní ulici a nemocnice. Na Kruhách, kde se dosud rozprostíraly jen louky, bylo postaveno osmnáct rodinných domků. I když v této době došlo k řadě demolic a při požárech shořelo do základů přes dvacet domů, činil čistý přírůstek 115 domů.
Po první světové válce výstavba pokračovala. Na Kruhách bylo postaveno dalších 26 domů, nová čtvrť se 46 domky vznikla na Letné, v Semilech vyrostla učňovská škola, druhá budova nemocnice, hospodářská záložna (nyní spořitelna), krematorium, v Podmoklicích škola, sokolovna, sbor církve husitské. V důsledku války byly stavby omezeny, přesto v prvním období Na Kruhách vyrostla moderní továrna na výrobu pleteného zboží (pozdější Kolora 03), obytné domy pro zaměstnance, dva činžovní domy pro uprchlíky ze zabraného pohraničí a budova finančního úřadu.
Po druhé světové válce se postavila základní škola a gymnázium v ulici Nad Špejcharem, v bytové výstavbě převládala výstavba na sídlištích Oleška, Pod nádražím, Řeky, Černý most. Rodinné domky se stavěly především v Podmoklicích nad tratí, v Semilech nad špejcharem a na Vinici za hřbitovem. V roce 1991 bylo v Semilech 1094 trvale obydlených domů.
Pozn. Texty byly převzaty z publikace "Semily ve stručném přehledu", sestavené Václavem Votočkem pro studijní účely.