Semily ve stručném přehledu
Po polovině 19. století bylo občanům umožněno sdružovat se podle svých zájmů do spolků. Prvním spolkem v Semilech, který v roce 1860 této možnosti využil, byl čtenářsko-pěvecký spolek Jizeran. Pořádal pěvecká vystoupení, koncerty, založil knihovnu a čítárnu. Na jednom z hudebních večerů v sále městské radnice koncertoval i Antonín Dvořák. V roce 1871 došlo v Semilech k založení tělocvično-hasičské jednoty Sokol, později rozdělené na dva samostatné spolky – Sokol a hasičskou jednotu. V Podmoklicích se stal první organizací Sokol. V roce 1874 vznikl spolek divadelních ochotníků, ti však hráli divadlo již dávno předtím. Spolek byl velmi aktivní, každoročně nastudoval větší počet her, navíc do města přijížděly kočovné divadelní společnosti, které během svého, většinou týdenního, pobytu hrály denně. Také loutkoherci do Semil pravidelně zajížděli, aby připravili potěšení malým divákům. Kočovný biograf hrával venku nebo v některém sále ve městě.
Ve stručném přehledu nelze zaznamenat ani názvy četných spolků, které postupně vznikaly, protože i to by vyžadovalo příliš mnoho místa. Kromě své hlavní činnosti pořádala většina spolků zahradní slavnosti nebo taneční zábavy, při nichž našlo uplatnění i několik semilských kapel. Vzdělávací spolky pořádaly přednášky, o hájení práv dělníků a zaměstnanců pečovaly odborové organizace, z nichž nejstarší byl roku 1874 založený spolek tiskařů látek a vzorkorytců. Řemeslníci měli po zrušení cechů svá živnostenská společenstva. Bylo malebné podívání, když o svátcích pochodovali v průvodu členové společenstev ve slavnostních stejnokrojích, například řezníci s širočinami na rameně, či kominíci v černých uniformách s bílými čepičkami a bílými rukavicemi. A samozřejmě svoji aktivitu vyvíjely také četné politické strany.
První sportovní organizací v Semilech se stal Klub českých cyklistů, založený roku 1894. Později vznikly sportovní kluby v Semilech i Podmoklicích a tělovýchovné organizace DTJ a Orel. Po vyhlášení samostatné Československé republiky byly tělovýchovné a sportovní organizace doplněny i o organizace technických sportů, především Autoklub a Masarykovu leteckou ligu. Mládež založila svou skautskou organizaci. Protože ji vedl hudbymilovný učitel Ladislav Flekna, vznikl i skautský orchestr.
Divadlo se začalo hrát také v přírodě, v Semilech i Podmoklicích získal biograf stálý stánek, činnost zahájila taneční škola Růženy Pluhařové v sále radnice, v sokolovně v sále hospodářské záložny se konaly literární večery, různé přednášky a výstavy obrazů. Loutková představení se konala většinou v sále hostince U Kuršelů (dnes bazar Variant). V roce 1938 byla v Semilech otevřena hudební škola.
V době německé okupace pořádaly kulturní akce většinou nově vzniklé, okupanty podporované organizace, mezi nimi Kuratorium pro výchovu mládeže, v němž členství pro mládež určitého věku bylo povinné. Činnost mnoha spolků byla zastavena nebo alespoň potlačena. Taneční zábavy byly po čase zakázány, možnosti pobavení pro velké množství dělníků, pracujících v Semilech, byly velmi omezené, a tak se pro ně otevřelo alespoň třetí kino v sokolovně.
Po válce většina spolků obnovila činnost, mládež měla možnost sdružovat se do skautských oddílů, Svazu české mládeže nebo do oborů mládeže politických stran. V prvním období znovunabyté svobody nebylo třeba umělců zvučných jmen, posluchači zaplnili sály i při vystoupení místních amatérů.
Po roce 1948 byly zájmové spolky začleňovány do jednotných celostátních organizací, některé zapojeny do osvětové besedy (později kulturního a společenského střediska), některé se staly součástí závodních klubů místních podniků, ostatní byly rozpuštěny. Největším klubem ve městě se stal závodní klub Pojizerských bavlnářských závodů (pozdější Kolory), který měl vlastní pěvecké a hudební soubory, divadelní a loutkářský soubor, klub fotoamatérů, turistický odbor, organizoval i kurzy, zájezdy, zábavy a vystoupení předních umělců. V roce 1960 bylo v Semilech otevřeno muzeum, v roce 1979 zahájil činnost Jednotný klub pracujících v nově postaveném Kulturním domě. Sem byla soustředěna téměř všechna kulturní, zájmová, výchovná a zábavní činnost.
Po listopadu 1989 bylo v Kulturním domě zařízeno Kulturní Centrum Golf, které většinu těchto činností převzalo, některé organizace začaly pracovat samostatně bez patronace.
Pozn. Texty byly převzaty z publikace "Semily ve stručném přehledu", sestavené Václavem Votočkem pro studijní účely.